
Mnoho lidí si všimne, že fotografie vypadají při prohlížení na monitoru nebo mobilním telefonu jinak než po vytištění na papír. Stejně tak se může měnit jejich vzhled podle toho, zda je prohlížíme za denního světla nebo při běžném domácím osvětlení. Důvodem je především rozdílný způsob, jakým naše oči vnímají světlo a barvy.
Obraz na monitoru, televizoru nebo mobilním telefonu je tvořen světlem, které displej přímo vyzařuje směrem k našim očím. Barvy jsou proto jasné, kontrastní a často působí velmi živě.
Papírová fotografie naopak sama nesvítí. Vidíme ji pouze díky světlu, které dopadá na její povrch a následně se od něj odráží. Kvalita a intenzita okolního osvětlení proto zásadně ovlivňují její vzhled.
Běžné domácí osvětlení bývá výrazně slabší než denní světlo. Navíc některé typy žárovek nebo LED svítidel nemají dokonale vyvážené barevné spektrum. Výsledkem je, že fotografie mohou působit tmavší, méně kontrastní a barvy se zdají méně syté.
Lidské oko také při nižší intenzitě osvětlení vnímá barvy hůře. Za šera nebo při slabém osvětlení se postupně snižuje citlivost na barevné odstíny a fotografie mohou získat „plošší“ vzhled.
Přirozené denní světlo obsahuje velmi široké a rovnoměrné spektrum barev. Díky tomu dokáže věrně zobrazit všechny odstíny zachycené na fotografii. Při prohlížení v blízkosti okna nebo za jasného dne bývají fotografie nejživější, mají vyšší kontrast a působí přirozeněji.
Právě proto se profesionální hodnocení tiskové kvality fotografií často provádí při standardizovaném denním osvětlení nebo pod speciálními světelnými zdroji simulujícími denní světlo.
Přestože denní světlo umožňuje nejlepší prohlížení fotografií, dlouhodobé vystavení světlu jim nesvědčí. Ultrafialové záření a dlouhodobé působení světla mohou způsobovat blednutí barev a postupné stárnutí fotografického papíru.
Pro dlouhodobou archivaci se doporučuje:
Díky správnému uložení si fotografie zachovají své barvy a kvalitu po mnoho let.