Možná jste si toho všimli. Na Instagramu přibývají fotky s měkkým zrnem a zvláštní náladou. Staré aparáty z půdy mizí do batohů. A možná jste i vy někdy drželi v ruce těžký kovový foťák a přemýšleli, jak se s tím vlastně dnes ještě fotí.
Nenechte se zmást – analogová fotografie není mrtvá. Naopak. Zažívá nečekaný návrat. Proč? Protože v době okamžitých snímků a nekonečného mazání najednou dává smysl zpomalit. Vzít si čas. Udělat jeden snímek místo dvaceti. A čekat, než se film vyvolá. Protože to čekání má hodnotu. A výsledek? Často překvapí – nedokonalostí, charakterem, opravdovostí.
Focení na kinofilm má svá pravidla. Nic složitého, ale pár věcí je dobré mít na paměti, než se vydáte ven s foťákem na krku a kapsou plnou filmů.
Nejlepší a nejznámější značky analogových fotoaparátů své doby
Než vůbec vyrazíte, mějte na paměti: filmy nejsou jako baterky. Teplo jim nesvědčí. Skladujte je v lednici, ideálně uzavřené v sáčku nebo krabičce. A pozor – než film použijete, dejte mu čas „rozmrznout“. Nechte ho aklimatizovat na pokojovou teplotu, klidně 24 hodin. Jinak riskujete kondenzaci a znehodnocení.
Chcete vyměnit film? Udělejte to ve stínu. Nikdy ne na přímém slunci. I krátké osvícení může zničit cenné snímky. Ideální je klid, stín a pár jistých pohybů.
Digitál odpustí, film ne. Pokud fotíte manuálně, dobře si změřte světlo. Použijte vestavěný expozimetr, nebo třeba aplikaci v mobilu. Clona a čas musejí spolu ladit. Když netrefíte, výsledek může být neostrý, tmavý – nebo kouzelně nepředvídatelný. Ale nejdřív je dobré vědět, co děláte.
Asi nejznámější zrcadlovka na konci minulého století u nás. Zenit měl již i vnitřní měření exposice, i když o nějaké automatice se ještě nedalo mluvit. Nicméně rozsahem časů i kvalitou objektivu to byl důstojný reprezentant pro začínající fotografy. Mínusem byla bohužel značná poruchovost.
Zní to jako samozřejmost, ale připomenout to musíme: neotevírejte fotoaparát, dokud je uvnitř film. Ani na vteřinu. Jinak máte po něm. Celý svitek může být nenávratně poškozen.
Exponovaný film nemá rád čas. Čím déle čekáte s vyvoláním, tím větší riziko, že ztrácí kvalitu. Takže dofotit – převinout – a co nejdřív poslat na vyvolání.
Velkou popularitu nyní mají kinofilmové "bakeliťáky". Nemají žádné měření, posuv filmu je ruční a jakž takž fotí za dobrého počasí. Kodak Ektar 35 je tzv. Half Frame, tedy fotí fotky na půlené políčko kinofilmu, takže může nafotit až 72 snímku na jeden film. Pozor ale, pozice všech fotografií je "mobilácká" na výšku, pro horizontální focení je třeba naopak otočit fotoaparát "na výšku". Blázinec, co?
Vyvolaný film nemusí zůstat jen na papíře. Dnešní technologie umožňují kvalitní digitalizaci, takže si své analogové snímky můžete upravit v počítači, sdílet, tisknout. Spojíte tak to nejlepší z obou světů – analog i digitál.
A pokud nemáte doma temnou komoru (jako většina z nás), nechte to na profících. Barevné i černobílé filmy vám vyvoláme a kvalitně naskenujeme.
Vyvolání digitalizace kinofilmů
Fotit na film je jako poslouchat desky – nejde jen o výsledek, ale o celý proces. A když se na něj naladíte, může se stát, že už se nebudete chtít vrátit zpátky.
Dobré světlo
Pavel Körner